Genetika u rakoviny

Kategorie: Onkologické nemoci
Vytvořeno 8. 3. 2016 7:12
Napsal Martina Štěpánková
Zobrazeno: 13496

Při mém onemocnění rakovinou prsu v 36 letech mě bylo řečeno, že geny, které dědíme po rodičích, předáme svým dětem, přičemž není v našich možnostech geny během svého života jakkoliv změnit či ovlivnit. Lékaři mě nutili jít na genetické vyšetření, přičemž pokud by se potvrdila genová mutace, která se nazývá BRCA1 a BRCA2, tak jedinou nabízenou prevencí mých dcer, by bylo odstranění prsů. Všichni asi známe příběh Angeliny Jolie. Já však věřím, že všechny nemoci, včetně rakoviny jsou psychosomatického původu (viz www.rakovinaprsu-poradna.cz).

Naštěstí však epigenetika - nově vzniklý obor vědy - přináší důkazy, které tento pohled a přesvědčení mění. Pochopitelně, že skutečně jako rodiče předáváme dětem tytéž chromozomy, ale kvalitu, ve které je sami dostáváme od svých rodičů, můžeme v průběhu vlastního života změnit, zlepšit nebo očistit prostřednictvím toho, jak žijeme a jak se rozhodujeme.

Vnímání genetiky tak jak nám to léta říkali, považuji za nebezpečné, neboť to vede celé generace k přesvědčení, že jejich volby týkající se jejich těla a vlivu prostředí na jejich zdraví nemají žádný významný vliv na genetiku budoucích generací. Naštěstí díky epigenetice začínáme chápat a rozumět tomu, jak způsob, jakým žijeme, může ovlivnit a zlepšit kvalitu našich vlastních genů, které potom předáváme našim potomkům.